Iluze
Iveta Ťupová
Stojíc na převráceně klenutém mostě
shlížím dolů na iluzi své vlastní autentičnosti. Zmateně se rozhlížím, když spatřím cosi
na druhé straně měnícího své barvy
a tvary rychleji než zornice při pohybu oka.
Klopýtavě postoupím o několik kroků tuše, že stojím na hraně prudkého srázu. Při prvním zavrzání prkna pod polonechápavými kroky se rychlostí tříštícího se porcelánu otočím
a běžím zpět, aniž bych se jedinkrát otočila a spatřila, že vše je jen moje vlastní...